Rozhovor se Silvií Pěluchovou
Červenec 27, 2026

Opora ostravské pobočky relaxuje šitím
Ve FIDESu působí už téměř osmnáct let a na ostravské pobočce patří k lidem, na které se kolegové obracejí ve chvílích, kdy je potřeba mít věci pod kontrolou. Silvie Pěluchová má přehled, hledá řešení a dotahuje úkoly do konce. Stejnou trpělivost a soustředění pak nachází i ve svém koníčku – patchworku.
Jak dlouho jste ve FIDESu a na jaké pozici aktuálně působíte? Co ve firmě děláte?
Letos v březnu budu ve FIDESu přesně 18 let. Aktuálně pracuji na pozici vedoucí ekonomického úseku a správy majetku střediska. Podstatou mé práce je mít celkový přehled o dění na pobočce a být pravou rukou jak vedoucího, tak i ostatních kolegů. Nejlépe mě vystihuje označení proaktivní asistentka. Ta má vždy přehled o tom, co se kde řeší a je schopná reagovat na různé situace, které v práci vznikají. Velkou devízou je schopnost dohledat si potřebné informace a najít řešení. Jsem typ člověka, který není spokojený, dokud se problém nevyřeší. Proto se na mne ostatní obracejí, když si s něčím neví rady, a to nehledě na jejich pozici – od technika až po vedoucího.
Jak jste se dostala ke svému koníčku a jak dlouho se mu věnujete?
Šití mám vlastně v rodině. Moje maminka i babička jsou švadleny a mamince jsem kdysi pomáhala rozjet její krejčovskou firmu. Starala jsem se jí o účetnictví, ale zároveň jsem u ní i šila. Právě tehdy jsem si prošla i jednou nepříjemnou zkušeností, kdy mě úřednice na finančním úřadě v začátcích podnikání doslova vyprovodila z kanceláře se slovy, ať si koupím úplné znění zákona a zjistím si vše sama. Zpětně mi to ale hodně pomohlo – naučilo mě to spoléhat se sama na sebe a být samostatná. Šití mě zase naučilo trpělivosti. Když jsem později chtěla začít s patchworkem, myslela jsem si, že sešít pár kousků látek k sobě bude hračka. Velmi rychle jsem ale zjistila, že bez odborného vedení se člověk dál neposune. Absolvovala jsem proto kurzy paní Březinové, která vystavovala své práce i v zahraničí a získala řadu medailí a ocenění. Patchworku se věnuji už přes dva roky.

Co vám patchwork přináší? Máte za sebou nějaké úspěchy nebo zajímavé zkušenosti?
Je to pro mě především velký relax. Ve chvíli, kdy šiji, si dokonale vyčistím hlavu a vrací mě to do vnitřní rovnováhy. Největší radost mám vždy z dokončeného výrobku – ať už je to polštář, ubrus, deka nebo taška. Jedna práce obvykle zabere přibližně tři dny a je náročná jak technicky, tak i na trpělivost. Některé výrobky jsem začala dávat jako dárky a mám radost, když vidím, že potěší. Příjemným bonusem je i skvělá komunita lidí kolem patchworku – je to parta, kde se člověk cítí dobře a může sdílet zkušenosti i inspiraci.





